Ahoj Aleš! Ako sa máš?
Aleš Brichta: Mám se pracovně. Zaplacené složenky na stromech nerostou.
Musím Tebe aj kapele pogratulovať k novému CD. Veľmi sa mi páči. Ako si s ním spokojný?
Aleš Brichta: Děkujeme. Já osobně jsem s ním spokojený moc.
Kedy ste ho začali písať? Ako prebiehalo nahrávanie?
Aleš Brichta: Netuším, kdy kdo z muzikantů psal svoje nápady, to by byla otázka přímo na ně. Kompletovat jsme je začali po Novém roce. Bicí a ostatní nástroje byly natočené za čtyři dny. Pak jsem já se sboristy v jiném studiu natočil po kouskách zpěvy a dva dny se míchalo a mastrovalo.
Čo sa stalo, že sa k Tebe vrátil Smetáček? Ten predsa túžil, čo najviac sa vzdialiť od metalu.
Aleš Brichta: Člověk stárne a když jsme spolu hráli v rámci Arakain Memorial Tour, tak se přiznal, že by si rád zase zahrál nějakej pořádnej bigbít 🙂
Nedávno si absolvoval krásne turné Arakain Memorial k 30 výročiu Tvojej kariéry. Aké to bolo hrať tie prastaré songy a s ľuďmi, čo sa už hudbe dávno venujú len okrajovo?
Aleš Brichta: Strašně příjemné bylo už jen to, se se všemi těmi muzikanty po letech zase potkat na pódiu a vím, že na ně to působilo stejně. Navíc je fajn si i nostalgicky na ty časy zavzpomínat.
Teraz v rámci Arakain Memorial pricestuješ aj na Slovensko. Čo môžme čakať?
Aleš Brichta: Stejný set, jaký jsme hráli vloni v Čechách, tedy výběr ze všech období Arakainu hraný muzikanty, kteří v té době ty skladby v Arakainu hráli.
Moja osobná túžba a myslím si, že túžba nie jedného fanúšika, je mať doma z tohto turné aj oficiálne DVD. Bude niečo také?
Aleš Brichta: To je technicky i finančně náročná záležitost na kterou nemáme a vydávat nějaký polotovar rozhodně nechceme. To by bylo nedůstojné.
Nerada otravujem s touto otázkou a určite jej máš už dosť, ale zaujímalo by ma, čo by sa muselo stať, aby si sa vrátil do Arakainu? Tá kapela stratila veľa zo svojho čara a duše a poslednými albumami hodne nudí. Dávno sú preč pocity, čo som mala z prvých troch albumov bez Teba, ktoré mi pripadali rovnocenné s tými legendárnymi.
Aleš Brichta: Musel by se psát rok 1982.
Poďme si troška zaspomínať na Tvoje začiatky. Ako si sa dostal k rockovej a metalovej hudbe?
Aleš Brichta: Poslouchal jsem jí a hrál s různými garážovými kapelami.
Kedy si začal hrať? Aké boli prvé skupiny?
Aleš Brichta: V sedmé třídě základní školy jsme se školní kapelou začínali s country.
Keď ste začali s Arakainom, cítili ste niečo výnimočné? Tušili ste, že to bude mať taký význam a dosah?
Aleš Brichta: Vůbec ne. Okolní muzikanti si z nás kvůli naší inklinaci k metalu dělali srandu.
Aké boli rockové osemdesiate roky v Česko-Slovensku? Ktoré kapely si mal rád?
Aleš Brichta: Byly to roky objevování,kdy celá komunita kapel i fanoušků držela pohromadě a vzájemně si pomáhala, protože bolševik útočil ze všech stran.Těch zahraničních kapel bylo strašně moc. Z tuzemských ty, se kterými jsme hrávali. Ze Slovenska třeba Tublatanka nebo Děreš, z Čech Vitacit, Titanic, Kern a některé méně známé.
Na čo z tej doby najradšej spomínaš?
Aleš Brichta: Toho je taky hrozně moc. Asi na spontánní reakce fanoušků na koncertech.
Keď ste sa dostali k prvým singlom boli ste už slávna kapela. Čo sa pre Vás vtedy zmenilo?
Aleš Brichta: Reakce některých médií, která nás předtím brala a prezentovala jako bandu špinavých a zablešených mániček.
Spievala s vami aj Lucie Bílá. Aká bola?
Aleš Brichta: Holka z vesnice, která výborně zpívala a bavilo jí dělat muziku. Nezkazila žádnou srandu a nebrala tenkrát všechno tak vážně.
Debutový album prišiel ako blesk z jasného neba a zmenil nadobro tvár metalu u nás. Započal tak éru vydávania albumov veľmi často, ale len s malými kvalitatívnými výkyvmi. Ktorý z albumov Arakainu je pre Teba ten najlepší? Pre mňa rozhodne Black Jack, S.O.S a Forest Gump.
Aleš Brichta: Thrash The Trash, protože bylo první, Black Jack, protože se posunulo od urputnosti někam dál a Apage Satanas, protože se mi prostě líbí dodnes.
Pripadá mi, že najväčší dôvod Tvojho odchodu bol Jirka Urban. Neupravili sa vaše vzťahy? Veď ste kedysi boli aj rodina.
Aleš Brichta: Samozřejmě se mnohé hrany od té doby obrousily, ale Jirka nebyl jediný důvod, jen pověstná poslední kapka.
V devaťdesiatych rokov si spolupracoval aj na fantastickom tribute pre Jirku Schelingra? Ako spomínaš na nahrávanie albumu a turné?
Aleš Brichta: Skvěle. Bylo to něco zvláštního a nového, navíc jsem se nemusel o všechno sám starat a lidsky i muzikantsky nám to spolu fungovalo.
Na Zemětřesení si hral aj s Milošom Dodom Doležalom, s ktorým, ale Arakain mali pred pár rokmi dosť veľký mediálny konflikt? O čo vlastne šlo a aké vzťahy sú medzi Vami dnes?
Aleš Brichta: Já s Dodem žádný problém nemám a považuju ho za kamaráda. Tam šlo spíš o některá nešťastná vyjádření Jirky Urbana v jednom rozhovoru.
Dlhodobo si spolupracoval aj so skvelou speváčkou Pavlou Kapitánovou. Osobne som nepoznala v českom hudobnom biznise milejšiu a možno aj talentovanejšiu osôbku. Jej smrť ma veľmi vzala. Aká bola a nemrzí ťa, že jej odkaz je tak trochu zabudnutý? Ako si na ňu došiel?
Aleš Brichta: Pavla byla skvělá ženská a já jí považuji za nejvýraznější zpěvačku, která u nás v devadesátých letech existovala. Naštěstí nebo bohužel nikdy ze sebe nechtěla dělat mediálního blbečka, jako ty, které na to neměly muzikantsky. Znali jsme se z Jesus Christ Superstar, kde zpívala v company a kde se na posezeních po představení i zpívalo a ona otevřela pusu a vystřihla Janis Joplin takovým způsobem, že se mi srolovaly ponožky.
Tvoje sólové albumy boli veľmi úspešné. Sólový debut považujem za jeden z najlepších českých albumov v devaťdesiatych rokov. Prečo si ich začal vydávať? Neboli spoluhráči nahnevaní, že sa nevenuješ iba kapele?
Aleš Brichta: S Mirkem Machem jsme měli spoustu nápadů, které se nedaly použít pro Arakain, tak mě s Popronem tehdy ukecali k natočení sólovky. Klukům z Arakainu jsme byli k smíchu do doby, než zjistili, že se sólovky prodávají několikanásobně víc, než celý Arakain. To rozdýchávali dost těžce.
Po odchode z veľkého Áčka si založil kapelu Grizzly. Prečo vydržala tak krátko? Veď EP bolo fenomenálne?
Aleš Brichta: Rozjíždět kapelu s novým jménem bylo složité. Pořadatelé všude psali Aleš Brichta a Grizzly. Přišly maminky od plotny na Barák na vodstřel a Dívku s perlami ve vlasech a my jim narvali do hlavy něco jiného. Nefungovalo to a sami muzikanti z kapely přišli s tím, že to takhle nemá smysl.
ABBand dokonale splnil účel a natočili ste niekoľko skvelých nahrávok. Najmä tá posledná Deratizér ma doslova odrovnala. Ako ten album vznikal? Prečo bol tak kontroverzne prijatý kvôli textom? Nemyslíš, že to bolo prehnané a ukazuje to ďalšie problémy našej spoločnosti?
Aleš Brichta: Já to i trochu sám vyprovokoval kvůli propagaci. Nemůžu za to, že si na rádoby multikulturálně korektní hraje parta nesvéprávných blbů, kteří z textu na politiky a zvyšování daní udělají údajně rasistický.
Prečo zmena názvu na Aleš Brichta Project?
Aleš Brichta: Aby se odlišily změny v obsazení kapely a měli jsme díky názvu i větší svobodu v rámci různých alternací či nějakých dalších obměn do budoucna.
Musím pogratulovať ku klipu. Je super. Kto ho točil a ako vznikal?
Aleš Brichta: Námět klipu jsem měl v hlavě a řešil jsem, kdo ho natočí za rozumnou cenu. Nakonec z toho vyšel vítězně portugalský režisér Antonio Nobre, žijící momentálně v Ostravě. Využili jsme prostředí pražského Hard Rock Baru, kam chodím na pivo a na šipky a tam to celé spáchali.
Vždy si podporoval scénu. Nebrániš sa aj nejakej spolupráci? Je niekto, kto ťa v poslednej dobe zaujal v Čechách a na Slovensku?
Aleš Brichta: Spolupráci se nebráním. Pár kapel mě zaujalo, ale nechci nikoho jmenovat, aby to nebylo vůči někomu jinému nespravedlivé.
Ako vyzerá tvoj bežný deň keď si doma, na turné alebo v štúdiu?
Aleš Brichta: Neznám běžný den. Doma se snažím všechno dospat a odpočívat. Ideální je čučet z postýlky na televizi a nemuset nic řešit. Na turné, se člověk dostane k ránu do postele, je rád, když se pár hodin vyspí, osprchuje se, vletí na snídani a už se přesouvá na další štaci. Ve studiu je to různé, protože každé má svá specifika a je rozdíl někam dojíždět nebo v něm i spát. – Nikdykde (Neverwhere)
Vedel by si nám poradiť nejaký nový album, novú knihu, nový film, čo by sme si nemali nechať ujsť?
Aleš Brichta: Album: Aleš Brichta Project – Údoolí sviní, knihu (už starší) Neil Gaiman – Nikdykde (Neverwhere) a film Nezkrotný Django (poslední Tarantino).
Existuje nejaká kapela, pred ktorou by bola veľká česť si pre teba zahrať? Ten systém ako praktikujú Citron.
Aleš Brichta: Nevím. co praktikuje Citron, ale určitě by jich pár bylo, jen to nijak neřeším a nervy mi to nedrásá.
Máš nejaké obľúbené jedlo a pitie?
Aleš Brichta: Pilsner Urquell a zeleninu, která za syrova chrochtá.
Pred nejakým časom si mal zdravotné problémy. Ako si na tom? Je všetko v poriadku? Upravoval si nejak životosprávu?
Aleš Brichta: Problémy se zrakem mám pořád, ale životosprávu nijak neupravuju. Tělo si samo říká na co má chuť a tedy co potřebuje.
Nedávno sa v médiách objavili správy o tvojich finančných problémoch. Ako sa to vyvíja?
Aleš Brichta: Není nad to někomu naletět. Naštěstí mám všechno vyřešené. Jen jsem zase chudej jak kostelní myš a bydlím v nájmu.
Musím sa Ti zveriť, že som veľká čitateľka cestopisov a málo ktorá kniha iného žánru ma dokáže uchvátiť. No kniha o Arakaine mi prišla ako jedna z najlepších čo som kedy čítala. Neplánuješ nejakú autobiografiu? Trebárs k 35 rokom na scéne. Bolo by to určite skvelé čítance.
Aleš Brichta: Byl už jsem párkrát oslovený kvůli autobiografii, jenže na to nemám čas ani chuť. Navíc, aby to mělo smysl, je většina lidí, jichž by se to dotýkalo naživu a nechci nikomu ublížit.
Čo plánuješ do budúcnosti?
Aleš Brichta: Přežít všechny, kteří mi lezou na nervy a připít si na jejich hrobech.
Ďakujem Ti za rozhovor a ak máš niečo na srdiečku, tak teraz je na to správne miesto…. 🙂
Aleš Brichta: Díky všem fanouškům a nenechte nás muzikanty vyhynout tím, že nebudete chodit na koncerty.
Youtube ukážka:
Linky:
Oficiálny web: http://www.brichta.cz/