Když jsem poprvé vstoupila do bývalého vojenského areálu nedaleko Hodonína, uslyšela první tóny a uviděla jak kolem mě procházejí chlapi v černém a ženy v elegantních korzetech, hned jsem si uvědomila, že sem patřím.
Pátek
V pátek svítilo sluníčko a počasí přálo, co víc si na fesťáku přát. Jako první nás kamarádi stáhli na německou skupinu Suidakra, v první sekundě mi problesklo hlavou jak krásně vidím na pódium a když začali hrát tak mi to připadalo ještě blíž (když zmíním, že kytarista posílal dlouhé pohledy a celkem často na mě koukal).
Jejich hudba mi byla blízká, a proto jsem se hned chytla, myslím, že to bylo něco ve stylu melodic-folk-death metalu. Další kapela, která mě ten den oslnila, byla Atrocity. Jsou známí svým měněním žánrů, proto se jejich fanoušci celkem těžko určují.
Cruadalach
Při jedné písničce si zpěvák vyprosil dvě slečny z publika, ochranka na to měla očividně jiný názor (ale plnili jen svou práci) a až po dvou minutách dohadování povolili a děvčata předvedly show, na kterou asi nezapomenu. Šli jsme na směrem ke druhé stage, kde už hráli pražští Cruadalach svůj folk metal.
Nikdy jsem český metal moc nefrčela, ale v ten den jsem zjistila, že tahle skupina byla naprosto úžasná (a zdaleka nebyla poslední), už od začátku hráli božsky a jako o život. Nejlepší písnička na závěr, kdy všichni začali zpívat Zlatovlásko, krásko, kdoví co bude dál…
Zrovna jsme si obcházeli areál, když na stege 2. hráli Root svuj black metal. Ani jsem moc nevnímala kdo začal hrát na hlavní stage, teprve až jsem uslyšela baladu Heaven and hell, jsem zjistila že už začali (nebo spíš končili) madarští Wisdom.
Piráti Alestorm
Naštěstí hned po přestávce se mikrofonů ujali, vždy veselí a už trochu posilnění pivem, piráti z Alestorm.
Kousek ode mě stáli chlápci v pirátských oblečcích a předváděli podivné taneční kreace do kterých mě během chvilky vtáhli taky, koneckonců kolem dokola už všichni buď pogovali anebo předváděli podivné tanečky.
Alestorm vytvořili skvělou atmosféru. Další se předvedli italští Rhapsody, kteří docela zklamali má očekávání. Zpívala s nimi nějaká operní zpěvačka, ale nepůsobila na mě moc sympaticky, tak jsem radši odešla.
Na druhé stage začali slovenští Brainscan z Bánskej Bystrice myslím. Nedokážu přesně identifikovat jejich styl (takový alternativní metal nebo hardcore), ale vím, že se rozjeli naplno a těším se až je zase uvidím.
Páteční večer zakončila skupina Sirenia, ale o té vám toho moc nepovím, protože pomalejší symfonická hudba mě docela ukolébala a tak jsme se vydali na cestu do postele.
Sobota
Sobotní hudbu jsem dopoledne poslouchala jen tak z povzdálí (vlastně jsem měla ještě takový ten “úsporný režim”). První skupina, která mě postavila na nohy byli čeští Odraedir, ale to co přišlo po nich byla ještě větší bomba!
Arch of Hell z Brna toho dne uchvátili druhou stage asi nejvíc a nikdy bych nečekala, že české skladby s délkou 6 až 9 minut se budou zdát jako dvouminutové hitovky. Zpěvák mě doslova nakazil pozitivní energií.
Aby toho nebylo málo, jeden z kytaristů dostal po dobu hraní povolení k účasti při moshpitu aby mu to nebylo líto a jako na povel se začalo přidávat víc a víc lidí. Asi nejlepší show vůbec.
Mezi AoH a Leaves´ Eyes jsem zase jen nasávala atmosféru a poslouchala od přívěsu s kávou nebo se snažila vymáčknou ze sebe něco anglicky, když jsem se zabavila s cizinci. Celou dobu jsem vyčkávala a šetřila síly na zlatý hřeb večera
Leaves´ Eyes, Haggard a Dream Evil (poslední skupinu jsem zase zaspala). Když začali LE, zatajil se mi dech… Celou dobu jsem skákala a povzbuzovala. Jako poslední hráli písničku Hell to the heavens. A byla zima a já se odjela vyspat.
Neděle
V neděli mě jako první zaujali Ancient Bards. Ale Gormathon a Heidevolk jsem si užila ještě víc. Death a folk metal v podání těchto skupin byl tak sympatický, že ještě po skončení jsem se pohupovala do rytmu.
Ten den jsem se ale především těšila na Amaranthe, ale ještě před nimi jsem si na vedlejší stage užila Neutral z Uh. Hradiště, kteří první lákali lidi na známé písničky jako třeba Primo Victoria nebo Fear of the Dark a pak hráli svoje vlastní pecky, které nezůstávaly pozadu.
Amaranthe
Stejně ale největší zážitek si odnesla moje osmiletá sestřička po vystoupení Amaranthe. Během vystoupení k ní přišel kytarista a chtěl se sní vyfotit, mluvila o tom ještě další týden. Já jsem si to taky náramě užila, zazněly všechny jejich nejznámější písničky.
Když končili bylo mi líto, že nezahráli The Nexus, nakonec to ale stejně střihli jako přídavek, který všechny potěšil.
Bohužel po skončení už jsme jeli domů, protože na osmileté dítě toho bylo přece jen trochu moc, tak jsem neviděla ani Ensiferum a Therion 🙁 Jen z dálky jsem slyšela lidi skandovat ENSIFERUM, ENSIFERUM!!!
Bylo těžké dát sbohem “velkému” víkendu, každopádně téměř tříleté přípravy se i navzdory nepříznivému počasí vyplatily. Červený naramek s nápisem Made of Metal 2014 bude ještě dlouho zdobit moji ruku a já se už těším na další rok a další a další festivaly!!!
Oficiálny web: http://www.madeofmetal.cz/
Facebook: https://www.facebook.com/madeofmetalfest
Foto: reprofoto Youtube/Metal Metalheads
