Česká heavy metalová kapela Roxor sa pomaly, ale isto stáva kultom. Kvalitnými albumami nás zásobujú od roku 1990. Nie je ich síce veľa (4 full albumy + 1 demo) ale ako sami uznáte, dôležitá je kvalita, nie kvantita. Dôkazom je aj Kazatel, ktorý vyšiel koncom marca tohto roku. Viac už spevák, Ondra Marek.
Zdravím, Ondro. S Roxorom si na scéne už od roku 1996. Čo tebe a tvojím spoluhráčom stále dáva silu robiť kvalitnú muziku, ako napríklad na poslednom albume Kazatel?
Ondra Marek: Co nás žene pořád dál? Naši skvělí fanoušci, bez nich by to ani nemělo smysl, jsme moc rádi, že i po tolika letech nás mají rádi a přibývají další a další…, takže to je ten náš hnací motor 🙂
Popíš Kazatela vlastnými slovami?
Ondra Marek: Jedenáctka hard and heavy pecek, s nezaměnitelným Roxořím rukopisem 🙂 Jako vždy je převážná část muziky složená Danem a Michalem, ale pracujeme na skladbách tak nějak všichni.
Rozpracuje se nějaký riff a nabalujeme na to texty, většinou ještě něco změníme, no prostě asi jako v každé kapele, kde to není jen o jednom člověku. Tahle deska je možná trochu tvrdší než předchozí „Cesta do pekel“, ale zase i pestřejší.
Myslím tím tempa a různé, možná trochu nečekané, zvraty. Ale nechal bych to na posouzení posluchačů. Poprvé taky autorsky spolupracujeme s mladou krví. Dvě písničky napsal Martin „Holly“ Hollandr, který je aktivním muzikantem v kapele BACKFIST.
Navíc je to hodně šikovný studiový zvukař, takže celý sound Kazatele je jeho práce. Myslím, že jsme ještě nikdy nezněli na nahrávce tak dobře, patří mu naše velké poděkování. Nechci rozebírat písničku po písničce, spíš bych album doporučil k poslechu jako celek a každý ať si pak vybere tu svoji.
Samozřejmě že tam mám své horké favority, třeba titulní „Kazatel“, ale zdá se mi, že je to hodně vyrovnané album, to by právě měli posoudit spíš naši fanoušci. Máme i pár zajímavých hostů jako třeba Dominik Reissaus – LOCO LOCO na bicí v několika skladbách – nebo už jmenovaný „Holly“, který si zahrál poslední skladbu „Než skončí show“ na kytaru.
Keď bežný poslucháč najprv obhliadne zoznam skladieb, všimne si že prvá vec „Na Přivitanou“ ma označenie bonus. Prečo?
Ondra Marek: Máme v archivu hodně písniček, které ještě nebyly nikdy vydány, tak jsme oprášili jednu z nich. No a uznej sám, že „Na přivítanou“ nemůžeme zařadit na konec. Je to prostě takový bonus pro všechny naše stálé (a starší 🙂 ) fanoušky. Proto je hned na začátku. Navíc nám to přišlo jako dobrej fórek 😉
Jedným z najlepších veci na ňom sú práve texty. Osobne najviac zaujali „Virtuál“, „Na „Rozcestí, alebo „Tvoje Tvář“. Vychádzajú zo skutočnosti?
Ondra Marek: Nechávám se v textech spíš něčím inspirovat, přímo osobní zpovědi to nejsou, ale snažím se, aby to byly vždycky takové minipříběhy… Ono do dvou slok toho většinou zas tolik nejde nacpat a stopáž našich písniček nebývá nijak závratná.
Když si vezmeš tu dnešní megatechnologickou dobu, kdy skoro nikdo nedá bez tabletu, mobilu a podobnejch krámů ani ránu, tak „Virtual“ je trochu o nás všech. A snažím se nechávat v textech i místo pro posluchačovu fantazii, někdy nebývají úplně jednoznačné…, tedy aspoň v to doufám 🙂
Osmičku „Hvězdář“ s tebou spieva aj nejaká žena. Mohol by si ju bližšie predstaviť?
Ondra Marek: Rád představím Lucii Třešňákovou, je to zpěvačka, která s námi podle možností celkem často vystupuje, ale není pravidlem, že je na každém z našich koncertů. Momentálně nemá žádnou kapelu, někdo by ji mohl znát třeba, z bohužel již neexistujících, DREAMTOWN.
Hraje taky jednu z hlavních rolí v našem klipu „Tvoje tvář“ a spolu s ní a dalšími vystupuji v rockovém muzikálu ZAJATCI ČASU Tomáše „Hansena“ Treichla. Naživo se mnou zpívá duet „Zastavte čas“ a pomáhala nám už i na akustickém albu „Na rozcestí“. Už jsme jí delší dobu slibovali samostatnou písničku, ale zase nám z toho nějak vyšel další duet…, tak snad příště 🙂
Ešte by som sa spýtal. Na CD je napísané citujem „Kopírování povoleno a doporučeno“. Čiže nebude problém, keď si to niekto stiahne, poprípade napáli 🙂 ?
Ondra Marek: My to na CD píšeme už od Cesty do pekel, je to zase spíš takový vtípek 🙂 Je přece jasné, že chvíli po vydání se to někde na internetu objeví ke stažení, tak nemá ani žádný smysl se tomu bránit. Samozřejmě pálené placky si většinou dělá každý, z různých důvodů. Někdo třeba do auta, aby nepřišel o originál, někdo šetří…
Jen je nám trochu líto, že si pak nikdo nemůže prohlídnout třeba booklet, na kterém si vždycky dáváme záležet, ale když to bude někdo poslouchat a bude se mu naše muzika líbit, tak ať si to narve do uší třeba i z těch nejhorších empétrojek (Fuj!). Ale CD je pro nás tím hlavním nosičem pro naši muziku. Tajně doufáme, že třeba k nějakému výročí si nadělíme i asfaltové LP.
Ako tak pozerám na váš web, vidím, že s Roxorom vo veľkom koncertujete. Kde vás bude možne najbližšie vidieť?
Ondra Marek: Letos se nám koncertně docela daří. Úplně nejbližší koncerty jsou v Turnově a Hradci Králové. Samozřejmě na webu najdeš komplet až do konce roku. Čekají nás i nějaké festivaly, kam se samozřejmě moc těšíme, nejvíc asi Rocková Hostim na začátku prázdnin a Rock of Sadská v srpnu.
Plánujete zavítať aj k nám na Slovensko?
Ondra Marek: Slovensko zatím k naší velké lítosti žádné není, ale jednáme s našimi přáteli z bratislavské kapely JANESESSION a možná nějaký společný podzimní termín najdeme. Vždycky se nám na Slovensku hrálo skvěle, tak se těšíme, že to zase zopakujeme 🙂
Čo robia členovia Roxor v civilnom – nehudobnom živote (záľuby, záujmy, povolania a podobne).
Ondra Marek: Nevím, jestli to na ně můžu prozradit, ale živí se prací. 😀 😀 Všichni makají poměrně tvrdě, manuálně, takže koncerty jsou pro ně takové skvělé odreagování. Mimo muziky už asi žádný zásadní koníček nikdo z nás nemá…, pokud nepočítám společné pařby, trochu toho zahradničení v případě Michala Žáži, no a taky samozřejmě rodinného života si musíme užívat.
Nikdo z nás třeba nevyznává nějaké adrenalinové sporty, pokud jsi měl na mysli něco takového.
Ty si aktívny aj v kapele Telegraf, stíhaš?
Ondra Marek: TELEGRAF byl vždycky moje srdcovka a hlavní kapela, ale v poslední době se nám koncertování s Roxorem tak rozběhlo, že už jsem tam spíš v pozici hosta, ale vždycky přijedu na hraní s Telegrafem moc rád.
Naštěstí nás čekají i nějaká společná vystoupení a na ty se opravdu hodně těšíme. Měl jsem taky nějaké problémy s loktem a musel jsem přestat i hrát na kytaru a tím se taky hodně změnilo, do Telegrafu přišla skvělá posila, takže mě zas tolik snad nepostrádají.
Chystá Telegraf nejaké novinky?
Ondra Marek: Ze zákulisí se něco proslýchá, příští rok bude hodně zásadní výročí pro Telegraf, tak bych zatím nechtěl úplně předbíhat událostem, ale myslím, že fanoušci by se mohli začít pomalu těšit 🙂
Mohol by si porozprávať svoj hudobný príbeh. Kedy a ako si s hudbou začal a ako si sa dopracoval k Roxoru.
Ondra Marek: No pokud mě paměť neklame, tak jsem si na kytaru trochu pobrnkával tak od osmnácti let. Jenže přišla v té době ještě povinná dvouletá pauza v podobě vojenské základní služby, kde jsem o muziku nijak nezavadil, a rozjelo se to všechno až pak. Jasně, že jsem zkoušel nějaké ty táborovky na akustiku, ale elektrika mi učarovala mnohem víc.
V roce 1988 přišla tedy moje první kapela ARGOS, kde jsem se sešel s tehdy sotva patnáctiletým Jirkou Lacinou, neuvěřitelně talentovaným kytaristou a zpěvákem, se kterým jsme pak složili všechny největší hity, které dodneška hraje už zmíněný Telegraf. Například „Křídla andělů“, „Potulný hráči“ nebo „Čaroděj snů“.
ARGOS byla taková hodně heavy kapela s přesahem do speedových poloh. Nakonec jsem v ní u kytary i zpíval, a tak si nás všimnul Petr Bašus, který zrovna měl TELEGRAF v nějaké hudební pauze, a od roku 1990 jsme do něj nastoupili s Jirkou na posty kytar a zpěvů.
ARGOS ještě chvíli souběžně fungoval, ale nemělo to dlouhého trvání. Zbylo nám po Argosu jen několik málo záznamů ze živáků a nějaké téměř nereprodukovatelné demáčky. Možná ještě přijde čas si to všechno aspoň vzpomínkově natočit v nějaké lepší kvalitě.
V Telegrafu jsem tedy vlastně dodnes, jen už mi ten čas tolik nevychází. No a k Roxoru jsem se dostal až v roce 1996, kdy kluci měli nějakou taky už delší pauzičku. Chtěli to dát znova dohromady a někde mě slyšeli s Telegrafem, dali jsme pár pivek, probrali možnosti a už to bylo.
Obě kapely celkem úspěšně fungovaly společně, natočili jsme s Roxorem docela povedený demáč „Born To Ride“, ze kterého hrajeme asi úplně všechny pecky i dneska. Jenže Dan Reissaus měl nepříjemný úraz ruky, kdy nebylo jisté, jestli ještě bude někdy hrát na kytaru, a postupně Roxor přestal hrát.
Ta pauza trvala až do roku 2007, kdy nás oslovil opět Petr Bašus, abychom vystoupili jako host na výročním koncertu Telegrafu. Zkusili jsme dát dohromady asi 9 kousků a ukázalo se, že nám to spolu zase skvěle šlape. Z původně jednorázové akce jsou nakonec 4 CD a téměř deset let hraní. Jen místo Honzy Severy se na bubenické stoličce usadil Julda Botoš.
Honza měl hodně jiných aktivit, ale rád se někdy staví na koncertech a občas si ve výjimečných případech znova něco zahraje. Takže to je moje „roxoří“ anabáze a jsem za ni moc rád. Můžeš nás tedy vidět v sestavě Julda Botoš -bicí, Roma Matěj Veselý-basa, Dan Reissaus-kytara, Michal Žáža -kytara a já zpěv.
Zažil si počas svojich začiatkov aj nejaké problémy zo strany mocných, ako sa hovorí?
Ondra Marek: Jako každý v té době ano. Ať už to spočívalo v tom, že jsi musel hrát pod záštitou SSM, i když jsi třeba nebyl členem (vždycky se to nějak zaonačilo 🙂 ), nebo kontrola textů a podobné nesmysly. Naštěstí přišel rok 1989 a tím se to všechno odbouralo. I když mám pocit, že se nám nějaké ty nesmysly zase v jiné podobě trochu oklikou vrací.
Ako sa pozeráš celkovo na metal/rockovú scénu u vás v Čechách. Čo sú jej najväčšie klady a aké ma v súčasnosti problémy.
Ondra Marek: Největším kladem jsou určitě fanoušci, že poměrně hodně poslouchají tvrdou muziku a tím se taky zajímají o koncerty, sledují YouTube a zatím i kupují CD, trika a tak dále. Tedy pokud můžu soudit za naši kapelu. Ale vidíš to i na neuvěřitelném počtu festivalů skoro v každém městě. Myslím, že budeme možná i evropský unikát v tomhle směru…, asi stejně jako počet benzínek v tak malé zemičce 🙂
Problémy nedokážu nějak přesně specifikovat, trochu mi vadí, že se spousta věcí při pořádání akcí točí jen kolem financí a muzika není tou důležitou součástí, a přitom kvůli ní se to vlastně všechno dělá.
V poslednej skladbe „Než skončí show“ sa spieva ,,Ješte než skončí tahleta show, za Lemyho si rundu dám. Než naše mena zapomenou, heavy káru potáhneme dál“. Dá sa to chápať, tak že keď budete mať trebárs 70 rokov (ako napríklad Ian Gillan z Deep Purple), tak stále budete stáť na pódiu, ak vám to zdravie dovolí 🙂 ?
Ondra Marek: Použiju okřídlenou větičku… TAK URČITĚ!!! Hraní nás hrozně nabíjí, odezva fanoušků pod pódiem je něco, co se nedá ničím jiným nahradit… 🙂 Přesně jak je v textu: „droga, kterou musíme mít, předávkování nehrozí“.
Když zdraví dovolí, pojedeme na plnej plyn, co nejdéle to půjde! Zrovna v loňském roce nás dost všechny zaskočil nečekaný kolaps Michala, který skončil až u nové titanové chlopně v jeho srdci, takže teď říkáme že on jediný z nás má pravé „Metal heart“. Právě zdraví bude asi jednou tím hlavním faktorem našeho trvání, chutˇ hrát je pořád stejně veliká.
No tak to je už záver. Ďakujem za pekný rozhovor, prajem všetko dobré a ako tradične na záver poprosím o nejaký ten odkaz pre čitateľov.
Ondra Marek: Nečekejte, že doma budete mít nějaký skvělý hudební zážitky. Pořádnej koncert vám žádná obýváková superhi-fi sestava nenahradí. A notebook už teprve ne!
Takže vypnout PC a fofrem někam za muzikou s pěkně velkou partou kámošů! Každá kapela se na vás zaručeně těší!
… jo a kupte si taky nějaký naše CD 😀 😀
P.S: Za Roxor môžte hlasovať ako predkapelu AC/DC na koncerte v Prahe. Viac info na priložených linkoch.
Youtube ukážka:
Linky:
http://www.roxor-heavy.cz/
https://www.facebook.com/Roxor-217231573505/?fref=ts
http://bandzone.cz/roxorheavy
