Další z Německa
Rok 2019 ještě zdaleka neskončil. Kapely nás zasypávají novými deskami jako o život. Dokonce i naši germánští sousedé nezůstávají pozadu: Perou do nás metal horem, spodem a člověk by si i stěžoval, kdyby to nebylo tak super…
Zrádci/Odpadlíci
Stručný název nového alba kapely Equilibrium lze přeložit do několika významů. Ačkoliv netuším, co přesně tím kapela myslela (a nepomohl mi ani text úvodní skladby), jsem ochoten dát ruku do ohně za názor, že nové album není ani zrada, ani nijak neodpadá. Právě naopak.
Multi-sub-žánrový hybrid
Tato informace je především pro ty, kteří se s kapelou Equilibrium setkali tímto albem poprvé. Co do stylu hudby je totiž tato formace něčím, u čeho bychom si byli běžně celkem jistí, že nemůže fungovat, a přitom být poslouchatelné.
Přesně a jasně řečeno totiž hrají – symfonický power/folk metal. Pokud o této kapele ovšem opravdu slyšíte poprvé, nelekejte se. Jsou pravděpodobně mnohem lepší, než si vůbec dovedete představit.
Přehnanost? Vůbec ne. Ale ta rozmanitost…
Takhle nějak to lze snad i definovat. Hudba barvitá, ale není přebarvená. Komplexní záležitost, ale žádný extrémní mišmaš.
Když se nad tím člověk na druhou stranu zamyslí, tak co se podobných husarských kousků týká, jsou právě Němci jedněmi z nejlepších pionýrů. Viz. Například kapela Crematory, která je o devět let starší než Equilibrium a hraje symfonický gothic/death/industrial metal. Všechno to zní v těch uších opravdu moc hezky a nebylo by ani co vyčíst, kdyby…
To už je (zas) konec??
Album má devět písní a jeho celková délka je lehce přes 42 minut. Ohledně seřazení není vůbec co vyčíst: Prudký rozjezd připomínající supersport s motorem uprostřed, houpavé ale vyvážené a precizně volené tempo písní po sobě jdoucích tím nejlepším možným způsobem a přímo epický závěr, po kterém jsem si řekl: „To byla paráda. Sakra, to byla pecka. Opakovat…“
Vlastně ani nespočítám, kolikrát jsem si to poslední slovo řekl, ale párkrát to určitě bylo, když mi tohle album hrálo ve sluchátkách přes 4 hodiny…
Všiml jsem si, že čím víckrát těch devět precizních písní slyšíte, tím rychleji vám všechny odehrají, což je efekt, za který ve své práci nejeden člověk byl ochoten vraždit. Ale já si nemůžu pomoct, podle mě je té hudby prostě málo a za takové čtyři songy navíc (protože 13 je šťastné číslo) bych se nezlobil. No a to je podle mě jediná věc, která se dá tomuhle albu vyčíst.
Lineup:
- Robse – spev
- Dom – gitary
- René – gitary, klávesy
- Skar – basa
- Hati – bicie
Hostia:
- Julie Elven – vokál (8)
Tracklist:
- Renegades – A Lost Generation
- Tornado
- Himmel und Feuer
- Path of Destiny
- Moonlight
- Kawakaari – The Periphery of the Mind
- Johnny B. (The Hooters cover)
- Final Tear
- Hype Train
- Rise of the Phoenix
Rok vydania: 2019
Vydavateľstvo: Nuclear Blast
Youtube ukážka:
Linky:
https://equilibrium-metal.net/en/
https://www.facebook.com/equilibrium
https://www.instagram.com/equilibrium_official/
Hodnotenie: 5/6